Autor: MUDr. Michal Kryl
Na tradici původní akce (6 ročníků od roku 2014 pořádaných šternberskou psychiatrickou léčebnou) navázala letos již druhým ročníkem obdobně pojatá konference olomoucká, a to ve dnech 28.-29. března 2025. Nesla se v duchu tématu „Psychoterapie v psychosomatickém kontextu“. Pořadatelem byla již podruhé Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého a realizačním týmem pak pracovníci Institutu sociálního zdraví (OUSHI) této fakulty. Z důvodu navýšení kapacity účastníků i řečníků akce proběhla na dvou místech univerzity – v aule Filozofické fakulty UP a v Uměleckém centru UP („Konviktu“). Pozvání k přednáškám a praktickým workshopům přijalo více než dvě desítky přednášejících a lektorů z řad lékařů, psychologů a psychoterapeutů. Mezi čestnými hosty zazněl pozdrav rektora Univerzity Palackého prof. MUDr. Martina Procházky, Ph.D., děkana CMTF doc. Víta Huška, Th.D. anebo zástupce LF UP prof. MUDr. JUDr. Dušana Klose, Ph.D., LL.M. První odbornou přednášku pronesl ředitel FN Olomouc prof. MUDr. Roman Havlík, PhD., jenž dostál své pověsti vizionáře a „preventisty“. Přednáška upoutala nejen současnými výzkumy na téma behaviorálních a dalších aspektů zdravého života směřujícího k prevenci onemocnění, ale i konkrétními kroky zdejší fakultní nemocnice směřujícími k naplňování této vize včetně starosti o zdraví nejmladší generace. Pořadatelé se museli narychlo vypořádat s náhle vzniklými změnami programu danými onemocněním některých řečníků, i proto v úvodu zazněly příspěvky tematicky se vracející ještě k minulému ročníku konference (Stres v psychosomatice). MUDr. Michal Kryl (moderátor hlavních bloků konference) vystoupil s přednáškou zaměřenou na dosavadní znalosti o stresu a jeho dopadu na psychosomatické zdraví. V návaznosti na otevřené téma vystoupila jeho kolegyně z institutu OUSHI, molekulární bioložka Mgr. Radka Žídková s referátem zaměřeným na stresové hormony a jejich působení v organismu včetně onkogeneze. Zároveň nabídla účastníkům možnost nechat si stanovit aktuální hladinu kortizolu na stanovišti před aulou, čehož bylo z jejich strany více než bohatě využito.
Odpolední program se jako obvykle rozdělil do dvou sekcí, psychoterapeutické (respektující základní téma akce) a na sekci zaměřenou na psychosomatickou praxi. V rámci první z nich vystoupili v úvodu dva představitelé psychodynamických směrů (doc. MUDr. et PhDr. Jan Poněšický, CSc. a Mgr.et Mgr. Jaromír Škoda) s referáty na témata spirituality v kontextu psychodynamického pojetí a na téma indikace pacientů k této formě terapie. Následovalo sdělení o fenomenologickém pojetí psychoterapie se zacílením na daseinsanalýzu a její pojetí psychosomatiky (Mgr. Eva Jendrulková, MUDr. Michal Kryl). Blok uzavíralo zajímavé sdělení brněnských autorů doc. PhDr. Miroslava Světláka, PhD. a PhDr. Adama Suchého dotýkajících se přehodnocení současných psychosomatických konceptů medicíny, de facto předestřením nového paradigmatu pojetí prevence a péče o zdraví. Změny v nezdravém, či ohrožujícím způsobu života by měly vyvěrat z nabídky konkrétních možností odborné pomoci „naživo“ či kupř. formou on-line programů. Tyto by měly v budoucnu patřit do běžné nabídky péče u praktického lékaře. Téma, jak vidno, volně odkazovalo k úvodní přednášce konference. Blok psychosomatické praxe moderovaný doc. Stackeovou zahájila dvojice MUDr. Jana Řeháka a MUDr. Gabriely Rybářové (praktického lékaře a internistky) se sdělením popisujícím na kazuistikách praktický přístup k pacientům otevírající téma jejich připravenosti na jiné nástroje léčby, než je běžný lék (tedy např. verbální i jiné komunikační prostředky). Následující přednáška gynekoložky MUDr. Lenky Tocháčkové rovněž obohacená o kazuistiky, se týkala jednak specifické péče psychosomaticky erudovaného specialisty o ženskou klientelu, jednak akcentovala mezioborovou spolupráci při zachování hranic jednotlivých spolupracujících oborů. Fyzioterapie je obor ze své podstaty se pohybující v rozhraní tělesného a duševního, zachází s bolestí, svalovým napětím a dalšími komplexními fenomény. O podstatě komplexního terapeutického přístupu ve fyzioterapii zahrnujícího mj. i psychoterapii ve své poutavé přednášce referovala jediná zástupkyně této odbornosti, doc. PhDr. Daniela Stackeová, PhD. Členka terapeutického týmu nově vzniklého Centra zdraví a prevence ve FN Olomouc Eva Kuběnová seznámila přítomné s jeho praxí a zkušenostmi a doplnila svá slova fotodokumentací.
Podvečer patřil oblíbeným workshopům, kde bylo možné přiučit se sebepéči a sebeprosazení (Mgr. Sýkorová), diskutovat o odporu psychosomatických pacientů vůči psychoterapii (doc. Poněšický), dovědět se informace o praxi zavedeného psychosomatického pracoviště se stacionářem (klinika TULSIA – Mgr. Škoda a MUDr. Čech), arteterapeuticky ztvárnit proces atopického ekzému (MUDr. Bártová), hledat psychosomatickou balanci při fyzioterapeutickém cvičení s overbally (doc. Stackeová).
Následoval neformální společenský večer s několika překvapeními a hudební produkcí, končilo se jako obvykle hluboko po půlnoci…
Druhý den konference započal jedním z jejích vrcholů – vystoupením přední české filozofky a žurnalistky doc. PhDr. Terezy Matějčkové, PhD. Její pojetí vztahu těla, duše a mysli v současném digitálním věku bylo při plném zachování filozofické hloubky inspirující, srozumitelné a osvěžující. Vyjměme namátkou některé body: zprostředkující vliv digitálních médií zaostává za bezprostředním osobním setkáním lidí v dialogu, a je přímo „hrobem“ koncentrace naší pozornosti (on-line semináře atp.) Taktéž uchování paměťové stopy textu přečteného z klasické knihy (s fyzickým zapojením čtenáře) se výrazně liší od textu ze čtečky či poslechu audioknihy. Následující přednáška profesora teologie Ľubomíra Žáka se týkalo pojetí duše (animy) jedné z vrcholných představitelek katolické filosofie první poloviny 20.století, vysoce uznávané v oblasti fenomenologie a tomismu, Edith Steinové, svatořečené Terezie Benedikty od Kříže. Silným bodem bylo vyústění přednášky díky připomenutí osobního hrdinství a lidské účasti zmíněné filozofky a mučednice. Sobotní odborný program uzavřela psychiatrička MUDr. Natália Kaščáková, PhD. velmi zajímavým a plně vědecky uchopeným tématem vztahové vazby (attachmentu) a jejích forem narušení vlivem nepříznivých či traumatických zkušeností či zanedbáním emočních potřeb dítěte. Tyto změny se v souladu s bio-psycho-sociálním konceptem člověka propisují do jeho pozdějšího celkového zdraví, tak jak prokazují mnohé studie, včetně těch, na nichž se podílela sama autorka.
V rámci závěrečných slov bylo připomenuto konání dalšího ročníku této akce, a to na stejném místě v roce 2027.
