Autor: MUDr. Jan Řehák
Akce organizovaná platformou lékařů-psychosomatiků ve spolupráci se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a s podporou města Přeštice proběhla opět v místní Základní škole Josefa Hlávky, a to v termínu částečně společném s volbami do Parlamentu ČR. Téma tohoto setkání, které je vlastně jakousi extendovanou formou setkávání lékařů a dalších tzv. spřátelených profesí s psychosomatickým smýšlením na Psychosomatické klinice v Divoké Šárce, znělo „Symptom jako cesta“. Záštitu nad touto „mini-konferencí“ převzal již v loňském roce pan docent Jiří Šimek, jenž bohužel 7.9. t.r., tedy měsíc před setkáním, na které se osobně velmi těšil, zemřel. Pořadatelé tak měli za úkol přednést zprostředkovanou formou téměř dvouletou práci Jiřího Šimka nad osobnostmi Josefa Hlávky a Jakuba Jana Ryby a pokusit se též vnést i témata jeho psychosomatického nazírání na symptom a nemoc do myšlenkových proudů v diskusích po příspěvcích jednotlivých přednášejících.
Po úvodním slově starosty města Přeštic Mgr. Tomáše Chmelíka, který zmínil oba významné přeštické rodáky Hlávku a Rybu (nad kterými smýšlel v psychoanalytickém kontextu zesnulý docent Šimek), přednesl ohlédnutí za profesním životem pana docenta Jiřího Šimka v krátkém medailonku MUDr. Jan Řehák. Společně pak s MUDr. Lenkou Tocháčkovou a MUDr. Beatricí Podholovou přečetli stať pana docenta o životě významného stavitele a mecenáše 19. století Josefa Hlávky, která byla velmi komplexní psychoanalytickou a psychosomatickou kazuistikou, a která učebnicově ukázala, jak se znalostí historických faktů a životních trajektorií jednotlivých členů Hlávkovy rodiny hledat a následně ověřovat psychosociální souvislosti a příčiny jeho nemocí. Úvodní blok pak završil svými úvahami o stabilizační funkci symptomu pilíř české psychosomatiky, docent Jiří Poněšický. Jeho sdělení bylo i ohlédnutím za více než 50 ti letou zkušeností psychoterapeuta a psychosomatika, hledajícího limity lidské svobody a nahlížejícího též spirituální dimenze člověka. Praktickou ukázkou sběru biopsychosociálních dat (prováděných u nás jmenovitě MUDr. Alenou Večeřovou-Procházkovou se záznamem v reálném čase) byla kazuistika ženy s únavovým syndromem v podání MUDr. Zuzany Lapkové, která podnítila posluchače k aktivní práci v hypotézování, a ukázala, jak je odkrytí všech vrstev symptomu důležité v procesu jeho nahlížení lékařem i pacientem, který v rámci psychosomatických konzultací může nakonec zvolit možnost (žádoucí) změny.
V sobotním odpoledním bloku ukázal gastroenterolog MUDr. Karel Balihar, jak je i pro psychosomaticky vzdělaného lékaře patofyziologické smýšlení u funkčních poruch horní části zažívacího traktu stále důležité a jak přesná klasifikace funkční poruchy vytváří bezpečný rámec pro jednotlivé terapeutické postupy (včetně těch psychologických i alternativních). V navazující přednášce to po pečlivém teoretickém úvodu o vzniku GIT symptomů a vysvětlení termínů hypersenzitivita a hypervigilance jícnu, v kazuistice pacienta s mimojícnovým refluxem, skvěle demonstrovala MUDr. Gabriela Rybářová. Velmi pečlivé a komplexní poučení i s kazuistikou, jak nahlížet na „epidemii“ potravinových alergií a nezůstat pouze v „roli detektiva“ hledajícího klíčový alergen, podala posluchačům zkušená alergoložka, imunoložka a psychosomatická lékařka MUDr. Veronika Procházková. V podvečerním bloku byla tématem sebepéče. MUDr. Martin Seifert přinesl v úvodu svého sdělení k zamyšlení data z psychosomatického výzkumného projektu POCMUS, následně se zabýval tématem sebepoznání a přemítal nad archetypem zraněného lékaře, v cestě nad poznáním zranění sebe sama, coby klíči k úspěšné léčbě našich pacientů. O cestě zpět k sobě samému v přednášce o mindfulness hovořila zakladatelka českého Mindfulness institutu Ing. Marcela Klauzová Roflíková. V následném workshopu, který nabídl prostor pro zklidnění mysli (v technice s rozinkou), ukázala, jak využít a kultivovat všímavost k přítomnému okamžiku (coby zdroji energie), ať už je příjemný, nepříjemný nebo neutrální. S tímto poselstvím a lačnícími útrobami, se většina účastníků setkání vydala na společenský program v minipivovaru Přešek.
Nedělní program otevřela druhá stať pana docenta Šimka o Jakubovi Janu Rybovi, kterou přednesla blízká kolegyně Ing. Radka Josková. Pan docent ji sám nazval bioetickou kazuistikou, a posluchač se v ní mj. dozvěděl, že autor České mše vánoční završil a ukončil svůj život s rozmyslem, v duchu stoické filozofie, jejímž nejznámějším nositelem byl římský filozof, dramatik a básník Lucius Seneca. Přednáška MUDr. Vratislava Krause nás přenesla do říše spánku, coby mocného nástroje salutogenetického přístupu k pacientovi, tj. k posílení zdraví a prevenci nemocí. MUDr. Tomáš Jiran, praktický lékař a psychodynamický terapeut nám ve své přednášce nabídl širší pohled na diagnostický a léčebný proces, ukázal rizika spojená s přidělením diagnózy (iatrogenizace pacienta) a málo vnímaný sociální rozměr rozhodnutí lékaře pro život pacienta (vracíme ho do jeho vlastního ekosystému).
V posledním (kazuistickém) bloku MUDr. Magdalena Záchová nejprve vysvětlila patofyziologický substrát Parkinsonovy choroby, aby následně v příběhu nemocného muže ukázala kontext vzniku tohoto onemocnění v bio-psycho-sociální rovině. Se svou zkušeností a nástroji integrativní medicíny (jako je akupunktura a homeopatie, ale i muzikoterapie) pak dokumentuje, jak je poučený pacient více ochoten přemýšlet o onemocnění v psychosociálním kontextu a nachází tak snáze cestu ke stabilizaci a potencionální úzdravě. Zkušený urolog MUDr. Jiří Balák na svých kazuistikách pacientů se syndromem pánevní bolesti demonstroval, jak je důležitá stratifikace. Tedy vědět, kdy je dobré léčit klasickými prostředky v rámci své odbornosti, a jak naopak poznat a připravit k „hlubší léčbě“ v multidisciplinárním týmu pacienta, který má alespoň částečný širší náhled nad svým symptomem. Přednáškový blok zakončila dětská neuroložka MUDr. Eva Smolová s kazuistikou dítěte s absencemi (typ epilepsie v dětském věku) v psychosociálním, tedy rodinném kontextu stonání.
Závěrečného slova se ujal nestor českého psychosomatického medicínského proudu a stávající vedoucí subkatedry Psychosomatiky na IPVZ, docent Jiří Beran. Pro zájemce o atestaci osvětlil kámen úrazu zkoušených, somatoformní poruchy, vyzval přítomné lékaře k většímu vytěžování služeb klinických psychologů a ohlédl se řečnickou otázkou k tématu setkání Symptom jako cesta v čase zpět, tedy k vlastnímu původu symptomu.
Organizační výbor 2. víkendového setkání psychosomatiků v Přešticích vyzval přítomné účastníky k autorské účasti na monografii psychosomatiky, kterou zesnulý docent Jiří Šimek již dokončit nestihl.
Na závěr celé letošní akce byla pro zájemce připravena prohlídka místního nově zrekonstruovaného kostela Nanebevzetí Panny Marie zakončená varhanním vystoupením jedné z účasnic setkání.
